Tai-chi Jihlava
Cvičitel
Pátek Miroslav - cvičitel Tai-chi II. třídy
- od 1983 do 1997 - karate (Modeta Jihlava)
- od 1993 - kurzy Tai-chi, vlastní cvičení
- od 2003 - výuka Tai-chi (Jihlava)
- od 2008 - ukončení studia a získání licence - cvičitel Tai-chi II. třídy (Univerzita Palackého v Olomouci)
- od 2012 - založení občanského sdružení Umění pohybu - Tai-chi
- od 2012 - dosud kurzy probíhají pravidelně v Jihlavě, Třešti...
- od 2015 - víkendové kurzy v dalších městech mimo Jihlavu (Písek, Štoky-Hanesův mlýn, Chudčice u Brna...)
- od 2016 - zápis ve spolkovém rejstříku s názvem Spolek Umění pohybu-tchaj-ti
- od 2019 - zrušení Spolku Umění pohybu - tchaj-ti
- od 2019 - zápis v živnostenském rejstříku jako podnikající osoba
- od 2019 - přijetí za člena 17.generace studentů linie Wudang San Feng
https://www.youtube.com/watch?v=coU02mK0vsA
Co mi Tai-chi dalo a dává:
Tai-chi mě velice obohatilo o další a hlubší smysl mého života. Zpočátku cvičení jsem začínal (spíš intuitivně) chápat, že život již nemusí být jen o "jíst, pít, chodit do práce a tak pořád dokola" ale že může být i skrze toto cvičení obohacen o mnoho dalších, hlubších, vnitřních záležitostí. Později jsem i na svém těle pocítil, jak mi Tai-chi pomáhá i při řešení různých zdravotních potíží, uvolňuje od stresu. Naučil jsem se (nebo lépe řečeno - stále se učím) skrze Tai chi lépe vnímat a hlavně naslouchat vlastnímu tělu. Jsem sice každým rokem starší, jako každý, ale cítím se daleko lépe v porovnání s dobou, kdy jsem se touto "meditací v pohybu" nezabýval a cvičil pouze karate.
Cestou Tai-chi se nechávám vést již přes dvě desítky let a mohu upřímně říci, že je přede mnou stále mnoho nepoznaných cest. A to je právě na tomto umění krásné - že se pořád budou otvírat nové cesty, možnosti a "obzory" - v možnostech harmonie, souladu se svým tělem, v práci s energií...a navíc je úžasné, že tento způsob pohybu se dá aplikovat a využívat prakticky celý život a to v jakémkoliv věku.
Říká se také, že Tai-chi má jednu jedinou nevýhodu. A ta nevýhoda zní : že to prostě nejde hned...
Což ale v dnešní době není zrovna dvakrát populární, protože převážná část lidí chce pokud možno (obrazně řečeno) všechno a hned... Trvá ale dlouhé roky než se člověk dostane (alespoň k základům) vnitřního vnímání, prociťování a hlavně vyjádření těchto aspektů skrze pohyb.
Ale každý máme jiný důvod proč cvičíme :
- někomu stačí, že se "naučí" jednu krátkou sestavu a s ní si vystačí třeba celý život...
- někomu stačí, že si třeba "protáhne tělo" a je v kolektivu podobně naladěných lidí...
- někdo touží po hlubším poznání, což je třeba spojené s uvědomováním si a prociťováním energií...
- někoho zajímá bojová podstata, cvičení se zbraněmi...
Děkuji svým učitelům:
Janu Turneberovi, Otakaru Chocholovi, mistryni Zhai Jun, Janu (Honzovi) Pletánkovi za předané zkušenosti.
